Jednoho dne jsem jel zase fotit do Zoo Praha a shodou okolností, aniž bych to věděl, tam probíhala akce pojmenovaná Canon ZOOM v ZOO Praha Tenkrát jsem tam byl ještě se svojí stařičkou D60 od Nikonu. Nad Canonem jsem nikd yneuvažoval, protože když jsem se rozhodoval jaký první foťák si koupím, Canon ovládání mě úplně zamotalo hlavu. Nikon m sedl mnohem více. A když jsem si potom vzal do ruky právě tu D60 od Nikonu, bylo jasno. Nebudu červeno-černý, ale žluto-černý fanclub. Pořádné uchycení foťáku pro mě hraje i dnes největší prim. Ale zpátky do Zoo. Narazil jsem tam na člověka s D500, která byla tehdy ještě absolutní novinkou. A nějak jsme se dali do řeči. Po chilce jsem ho požádal, zda bych si nemohl udělat několik snímků právě jeho D500. Svolil a já tehdy zažíval svůj první fotoorgasmus. Celý zbytek dne jsem o něm snil, ale cena, na kterou si ho Nikon cenil byla naprosto nereálná.
Později jsem D60 nahradil modelem D7000 a byl s ním nadmíru spokojen. Nicméně pořád jsem ěml v hlavě tu „pětistovku“ Roky plynuly a mě se podařilo si na tu D500 ušetit. Sice to bylo v době, kdy už na trhu byly první Z6 a Z7, ale mě se pořád nějak nechtělo měnit úplně vše. A jak jsem psal nahoře – jedno z nejůležitějších věcí pro mě je pořádné držení foťáku v ruce. No a to ani Z6, ani Z7 rozhodně nebyly OK. Alespoň ne pro mě a moje dlouhé prsty. Takže jsem D7000 i se záklaďákem 18-105mm prodal a koupil tělo D500. K němu jsem měl doma pevnou padesátku a Tamrona 17-55 /F2.8. A takhle jsem zase spokojeně žil několil let.
Nikon D500
Ať si říká kdo chce co chce, všechny ty D3000, D5000 a D7000 řady jsou sice super foťáky, ale serii D200, D300 a nyní i D500 se nevyrovnají. Prostě ne. Nikon D500 nastavil laťku sakra vysoko. 20Mpx APS-C snímač, 10 snímků za sekundu, ISO v hodnotách 100-51200, bez vestavěného blesku, 100% pokrytí hledáčku, 4K video, Wifi, výklopný dotykový displej, weather sealed… AF systém a ergonomie shodné s Nikonem D5, 153 ostřících bodů z nichž 99 je křížových. Co víc může člověk od foťáku chtít? Možná právě to D5 nebo D6, ale tu jejich cenu už bych neobhájil ani sám před sebou.
Co takhle pořádný objektiv?
Kdysi jsem si u Viktora ve FOTORI půjčil na jedno rodinné focení Sigmu 50-100 /F1.8 a Sigmu ART 35mm F1,4. Ta pětatřicítka mě moc neoslovila, ale ta 50-100…. Sakra. Další orgasmus. Jen jsem se bát té váhy. Přeci jen to váží skoro jako trabant bez motoru a to se mi tahat nechtělo. Nicméně na podzim 2020 jsem chtěl vyrazi na Floridu na pořádný roadtrip a k tomu jsem chtěl něco nelšího a hlavně kvalitnějšího než jsem doma měl. Tak jsem zkoumal, pročítal různé tesy a rozhodoval jse mezi ohnisky 70-200/F2.8 a 150-600. A to napříč značkami Nikon, Sigma a Tamron. Chtěl jsem ale nový objektiv, žádnej bazar. Tím velmi rychle vypadl Nikon 70-200 F2.8. Prostě jeho cena byla někde jinde a ledviny mám jen dvě a nechci riskovat, že když náhodou budu třeba u někoho z rodiny, že by byl problém. le vstoupil do toho ještě Nikon 200-500. Nejříve jsem byl trochu nervózní, protože termín odletu se blížil a já pořád nebyl rozhodnutý. Ale zachránil mě Covid. bylo to 14dní před odletem, kdy bylo jasné, že letos Floridfa nebude. Shodou okolností moje sestřenice Kačka odlítala na Floridu se svým manželem a asi hodinu po odletu z Frankfortu rozhodle americký prezident, že od půlnoci zavírají USA dvěře pro tusristy. Takže na výběr objektivu bylo rázem víc času. Nebudu tady psát o různých problémech se změnou bookování letenek, půjčení auta, ubytování apod. Ale vše dobře dopadlo, Covid šel zpátky do číňanům a já mohl konečně v Listopadu 2021 vyrtazit a novej obejktiv tm pořádně prověřit.No a jaký že jsem si nakonec koupil:
Sigma 70-200mm f/2.8 DG OS HSM Sports
Ergonomie těla
Obrovský rozdíl mezi řadami D3000, D5000, D7000 a Dněkolikset je podle mě právě v ergonomii těla. Občas mám v ruce nějaký Nikon D5200, D7100,… a vždycky je to oproti profi tělům (D700, D800…) obrovský rozdíl. U Nikonu D500 jsem tento pocit neměl. Tělo padne skvěle do ruky, tlačítka jsou přesně tam, kde je čekám. Nově umístěné tlačítko pro nastavení ISO citlivosti (přímo u spouště) je naprosto skvělé, joystick je sice fajn, ale nějak nemůžu říct, že bych se nad ním rozplýval jako jiní uživatelé. Prostě mi nepřijde o tolik rychlejší než klasický křížový volič. Ale používám ho a nestěžuju si. Nechybí ani AF-ON tlačítko. Na středové tlačítko křížového voliče lze nastavit přiblížení fotky na ostřící bod se zvětšením 1:1. Super věc, kterou hodně používám. Díky tomu můžete ihned po vyfocení, jediným stisknutím tlačítka, ověřit, jestli je fotka ostrá, či nikoliv. Celkově v menu pak můžete najít opravdu rozsáhlé možnosti nastavení funkčnosti různých tlačítek.
Nikon D500 + Sigma 70-200/2,8 Art (1/200s, ISO320,200mm, f/8)
Za zmínku určitě stojí i to, že D500 dostala očnici stejnou jako mají těla z profi řady. Z mých zkušeností je tahle kruhová očnice příjemnější při focení a hlavně je mnohem odolnější. Ze zadní strany zmizelo tlačítko na zamknutí expozice a přepínač způsobu měření expozice. Já osobně jsem ani jedno z těchto tlačítek nikdy nepoužil. Super je, že zadní tlačítka na těle fotoapáru jsou podsvícená, takže pokud svůj foťák neumíte ovládat i poslepu, na D500 se neztratíte… zjednodušeně, co se ovládání a tlačítek týče, D500 je v podstatě D5, které někdo uřezal grip 🙂 Ten jsem si stejně koupil, pro ještě lepší ergonomii při foceníé ny výšku. Nikon D500 mi z ergonomického pohledu přijde lepší než všechny D3000, D5000, D7000 řady a dokonce i lepší než D600/D610 a D750. Baterka je taky OK, používám výhradně originály a na celodenní focení se mi ještě nestalo, že by mi nestačila baterka v těle a současně připnutém gripu. Takže na dvě baterky vydržím fotit celý den. Na Floridě jsem pravidelěn začínal fotit ráno kolem sedmé a mnohdy skončil třeba až po půlnoci. byly v tom sice i přejezdy mezi lokalitami, ale foťák jsem nemusel vypínat, spolehl jsem se na jeho úspávací režim.. Večer dám baterky do nabíječky a ráno jsem tase ready.
Rozložení tlačítek Nikonu D500 – zezadu
Rozložení tlačítek Nikonu D500 – shora